|
|
The Trump Administration and Its Impact on Czech Foreign Policy
Bastlová, Renée ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem Trumpovy administrativy na českou zahraniční politiku. Cílem je analyzovat změny, ke kterým došlo, a vysvětlit, co znamenaly pro Českou republiku. Práce k dosažení svých cílů využívá metodu zahraničněpolitické analýzy. Prezident Trump ve své kampani kritizoval multilateralismus a zdůrazňoval nevýhodné postavení USA v transatlantických vztazích. Vystoupil z řady multilaterálních organizací a uvalil cla na evropský dovoz do USA, čímž omezil volný obchod. Mimo jiné prezident Trump používal agresivní styl, když vyzíval členské země NATO k dodržování slibu přispívat dvěma procenty HDP na společnou obranu. Trumpův přístup k transatlantickým vztahům představoval výzvu, jelikož jeho kroky byly v rozporu s hlavními cíli české zahraniční politiky, jimiž jsou bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou asymetrické, a proto se Česká republika musí přizpůsobovat změnám v zahraniční politice USA. Na druhou stranu kvůli rostoucímu vlivu Číny a Ruska zvýšily USA svou přítomnost ve střední a východní Evropě. Tato pozornost vyústila ve vedoucí postavení České republiky v jednáních o 5G. Zároveň se otevřel prostor pro vytvoření nové agendy české zahraniční politiky. Vztahy se v daném období ani výrazně nezhoršily, ani nezlepšily.
|
|
|
Robert Kagan - život a dílo
Škvorová, Sára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá zejména dílem Roberta Kagana. Pomocí diskurzivní analýzy zjišťuje jeho názory na postavení Spojených států amerických ve světě, na roli, kterou by Spojené státy měly na mezinárodním poli hrát. Zároveň se zabývá jeho pohledem na současné světové uspořádání a na jeho možné alternativy. Zkoumá názory a pohled Kagana na cíle americké zahraniční politiky. Rozpracovává prostředky k dosažení těchto cílů stejně tak jako překážky, které dosažení těchto cílů brání. Dále se zaměřuje na vztah Evropy a Spojených států amerických. Zkoumá příčiny a důsledky rozdílného pohledu Američanů a Evropanů na zahraniční politiku a použití moci. Pro dosažení uceleného pohledu na problematiku jsou v práci zahrnuty i názory Kaganových kritiků.
|
|
|
Vývoj ekonomické spolupráce mezi EU a USA od konce studené války
Paščenková, Jana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
v češtině Práce se zabývá faktory, které ovlivňovaly měnící se intenzitu bilaterální hospodářské spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými v období mezi lety 2002 a 2012. Kvantitativní měření pomocí korelace jsou prováděna zvlášť pro obchodní a finanční oblast. Prvním testovaným faktorem je vzájemná ekonomická interdependence EU a USA. Tento faktor vychází z liberálního proudu v mezinárodních vztazích. Předpokládaný pozitivní vliv vzájemné závislosti byl potvrzen pouze pro finanční oblast. Pro oblast obchodní byl naopak zjištěn vliv negativní. Druhý zkoumaný faktor odpovídá realistickému pohledu na mezinárodní vztahy. Jedná se o pozitivní vliv, který má mít klesající relativní hospodářské postavení EU a USA ve světě na prohlubování jejich vzájemné spolupráce. Tento vliv byl potvrzen jak ve finanční, tak i v obchodní sféře. Posledním testovaným faktorem byla meziroční změna objemu transakcí. Tento faktor byl identifikován na základě teorie funkcionalismu, neofunkcionalismu a teorie komunikace. Předpokládaný pozitivní vliv zvyšujícího se objemu transakcí na prohloubení spolupráce byl prokázán pouze v obchodní dimenzi. Nejlepším faktorem vysvětlujícím změnu v intenzitě hospodářské spolupráce mezi EU a USA ve zkoumaném období se nakonec ukázal být pokles relativního ekonomického...
|
|
|
NATO Enlargement: Georgia's Prospects of the Membership
Tsereteli, Salome ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
NATO's enlargement policy has been opposed by Russia. The disagreements over Georgia's pro Ronald Asmus "a little war that shook the world". concept of 'NATO Georgia relations' within the theoretical framework of leading IR approaches in 'pillars' of NATO Georgia relations) each perceive the Atlantic Alliance's enlargement and approaches are best theorized separately since all three nations " ". The thesis contributes an alternative theoretical explanation behind Georgia's -
|
|
|
Unconventional power of small states: a comparative case study of Lithuania and Taiwan (ROC)
Eidėjūtė, Gabrielė ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Geopolitical Studies Master's Thesis Unconventional power of small states: a comparative case study of Lithuania and Taiwan (ROC) Abstract: The hypotheses of the leading international relations theories, especially realism, face fundamental criticism for not explaining the behavior of some small states, who lack material power but play an effective and influential role in the international arena. To fill in this oversight, the contemporary discourse of small states challenges the resource-based understandings of power and seeks new avenues to explain how some small states succeed in "punching above their weight." Most recently, Dr. Tom Long (2017) synthesized previous academic researches and proposed that the small state's power can be best understood as originating in three categories: derivative, collective, and particular-intrinsic. This thesis aims to contribute to the argument that small states can possess unconventional power to advance their influence and achieve their national interests. It uses Dr. Tom Long's three categories of unconventional power, as a basis for the comparative case study of Taiwan and Lithuania - two small states that have notoriously challenge the notion of "how a small state should...
|
|
|
Důvěra v mezinárodních vztazích: Případová studie transatlantické spolupráce v oblasti bezpečnosti
Doleželová, Sabina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Oblast důvěry se poslední dobou stala předmětem nové agendy pro výzkum. Jak ukazuje tato práce, důvěra však byla vždy implicitně v jádru teorie mezinárodních vztahů. Předmětem výzkumu této diplomové práce je transatlantický vztah a role, kterou hraje důvěra v oblasti bezpečnosti - s využitím NATO jako platformy pro zkoumání. V této souvislosti autorka nejprve posuzuje kategorii důvěry v mezinárodních vztazích jako celku. Bude provedena podrobná analýza jevu důvěry, jeho principů a charakteristických znaků. Pro další aplikaci teoretických poznatků na případovou studii transatlantických vztahů je vypracována speciální metoda v rámci explorativního výzkumu, která se zaměřuje na rozpoznávání signálů důvěry ve vztahu, přičemž tak zdůrazňuje roli bezpečnostního dilematu, zajišťovacích strategií a ujišťování. Vybraná výzkumná metoda je podmíněna teoretickým základem a dostupnými daty pro výzkum. Na základě zkoumané literatury a pomocí výzkumných poznatků případové studie odhadne autorka míru důvěry mezi Spojenými státy a evropskými členy NATO během krizových období. Cílem je odhalit příčiny tohoto stavu a vymezit předpoklady, které budou podporovat nebo bránit růstu důvěry. Diplomová práce přibližuje americko-evropské partnerství z pohledu asymetrické důvěry, která představuje trvalý faktor v bezpečnostních...
|
|
|
Transatlantická spolupráce mezi USA a EU (2012-2018)
Fedorucová, Klára ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Témata, spojená se zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Evropské unii se od přelomu tisíciletí objevují v diskuzích odborníků stále intenzivněji. Toto je dáno několika faktory, mezi něž patří primárně síla těchto dvou uskupení, jednoho státního a druhého unijního, na dvou březích Atlantiku. Práce na téma transatlantických vztahů je rozdělena do čtyř kapitol, kdy první kapitola řeší teorii regionalismu, historický vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, potažmo Evropským společenstvím. Závěr kapitoly pak ukotvuje aktéry zahraniční politiky z pohledu USA. Práce má však za cíl porovnat dva americké prezidenty a jejich vztahy s EU. Zvolenými prezidenty jsou Barack Obama a Donald Trump, kdy stěžejním časovým obdobím práce se stávají léta 2012-2018. Cílem práce je najít odpovědi na několik otázek, kdy tou zásadní je zda a případně jaký rozdíl je v přístupech Baracka Obamy a Donalda Trumpa k EU. Práce stanovuje svým výzkumem několik kritérií, které pak budou u dvou prezidentů porovnány, aby následně bylo ukázáno zda a jak se liší politiky dvou po sobě jdoucích prezidentů ve vztazích k EU.
|
|
|
NATO Enlargement: Georgia's Prospects of the Membership
Tsereteli, Salome ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
NATO's enlargement policy has been opposed by Russia. The disagreements over Georgia's pro Ronald Asmus "a little war that shook the world". concept of 'NATO Georgia relations' within the theoretical framework of leading IR approaches in 'pillars' of NATO Georgia relations) each perceive the Atlantic Alliance's enlargement and approaches are best theorized separately since all three nations " ". The thesis contributes an alternative theoretical explanation behind Georgia's -
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
| |
host ::
RSS.